Často kladené otázky

Kam se dovolám po vytočení čísla 155?  

Po vytočení čísla 155 z pevné sítě se dovoláte na příslušné (zpravidla okresní, zcela výjimečně místní) operační středisko záchranné služby. Na příslušné okresní operační středisko se dovoláte v některých krajích (tč. ve Středočeském a Ústeckém) i při volání z mobilního telefonu. V ostatních krajích jsou ovšem volání z mobilních sítí svedena na operačního střediska příslušného Územního střediska záchranné služby, tj. do sídelního města kraje. V některých případech se dokonce díky technologii používané v mobilních sítích můžete dovolat do zcela vzdáleného místa (z Ostravy do Prahy, z Plzně do Brna apod.). Při volání z mobilního telefonu buďte tudíž vždy maximálně opatrní a vždy zdůrazněte, kde přesně se nacházíte.

Existují nějaké normy pro záchranné služby?  

Jediná měřitelná norma pro činnost záchranné služby je stanovena ve vyhlášce 434/1992 Sb., kde je určena maximální dojezdová doba na 15 minut. Tato norma má však hned několik úskalí: jednak nikde není definován pojem dojezdová doba, a jednak hned v další větě je stanoveno, že neplatí za situací hodných zvláštního zřetele.

V praxi se pro výpočet  dojezdové doby často používá výpočet rozdílu časů přijetí výzvy (konce telefonátu) a hlášení posádky o dosažení místa zásahu. Tato metodika se běžně používá i v zahraničí, ovšem pro zjištění skutečného času od vzniku příhody ke kontaktu postiženého se zachránci je k tomuto času nutné připočíst několik oprav: čas od příhody do rozhodnutí telefonovat (v praxi několik sekund až několik hodin!!!), dobu telefonátu (některé systémy umožňují dispečingu vyslat posádku již v průběhu telefonátu a poskytnout tak volajícímu případné instrukce pro první pomoc bez prodloužení dojezdu) a dobu od příjezdu sanitky na místo po skutečné dosažení pacienta (což si i v dobře přístupném domě vyžádá přinejmenším několik dalších minut). 

Uvážíme-li všechny tyto ztrátové časy, je dosažení místa příhody v čase kratším než 10 minut známkou velmi dobré funkce záchranné služby.  

Pokud jde o odborné medicínské standardy, pro některé situace existují tzv. doporučené postupy, které garantuje Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně - společnost urgentní medicíny  a medicíny katastrof. Přehled doposud vydaných doporučených postupů naleznete zde a zde.

Kde si mohu stěžovat, pokud nejsem spokojen s prací záchranné služby?

Možností je několik: v případě obavy z odborného či etického pochybení přináší zpravidla nejrychlejší výsledky  stížnost řediteli nebo vedoucímu lékaři příslušné záchranné služby. Dalším krokem je stížnost zástupci zřizovatele, tj. v případě okresních záchranných služeb příslušnému zdravotnímu radovi okresního úřadu (v Praze Magistrátu hl.m. Prahy), v případě územních středisek záchranné služby Ministerstvu zdravtnictví, odboru krizového řízení. Další možností je stížnost okresnímu sdružení České lékařské komory. 

V případě podaëzření ze spáchání trestného činu je nejlépe obrátit se přímo na Policii ČR.

Jak je to s evropským tísňovým číslem 112?  

Toto tísňové číslo je v ČR v provozu již několik let. Dříve bylo svedeno na operační střediska krajských správ Policie ČR, od června 2002 převzal obsluhu Hasičský záchranný sbor ČR. Volání na toto číslo je buď přepojeno na příslušnou tísňovou složku, nebo je obsah volání zaznamenán a předán koordinační linkou již bez účasti volajícího. 

Několikrát v poslední době proběhla různými médii zpráva o zrušení národních tísňových čísel (150, 155, 158) v roce 2003 v souvislosti s chytaným  vstupem do Evropské unie. Tato zpráva naštěstí není pravdivá a národní tísňová čísla zůstanou zachována, stejně jako ve všech ostatních státech Unie. Je tedy na volajícím, zde si vybere "univerzální" číslo 112, ovšem za cenu většího či menšího zdržení při předávání hovoru, nebo zda bude schopen si zapamatovat tři přímá národní čísla, za což bude odměněn rychleji dostupnou pomocí.

zpět