Čím se liší "záchranka" a "pohotovost"?

Záchranka (správně "zdravotnická záchranná služba" - ZZS, ale nazývaná také "záchranná služba", RLP, RZP, "lítačka", "úrazovka", "ARO") je služba určená zejména k řešení náhlých a neočekávaných změn zdravotního stavu, zpravidla život bezprostředně nebo alespoň potenciálně ohrožujících. Indikací výjezdu jsou zejména známky selhání nebo selhávání základních životních funkcí (vědomí, oběhu, dýchání), závažné úrazy, otravy a situace s výskytem většího počtu raněných. Dalšími indikacemi výjezdu záchranné služby může být být například náhle vzniklá silná bolest či psychiatrická příhoda (zejména pokud je pacient agresivní a ohrožuje sebe a/nebo okolí).

Vozidlo záchranky musí být vybavené k poskytnutí komplexní přednemocniční resuscitační péče. Vedoucím výjezdové skupiny je lékař s atestací (odbornou zkouškou)  v některém z oborů anestezie a resuscitace, chirurgie, interní lékařství, všeobecné lékařství nebo dětské lékařství, mající speciální školení v poskytování přednemocniční neodkladné péče. V posledních letech - po vzniku oboru "urgentní medicína" - je stále častější další kvalifikací lékaře záchranné služby právě tato nadstavbová atestace. V případech, kdy nejde o život bezprostředně ohrožující onemocnění, může být vedoucím výjezdové skupiny střední zdravotnický pracovník ("sestra"), kvalifikovaná k monitorování základních životních funkcí a provádění základních, život zachraňujících úkonů.

Hlavním úkolem záchranné služby není léčit onemocnění, které bylo příčinou ohrožení životních funkcí, ale tyto životní funkce stabilizovat, zajistit a pacienta bezpečně dopravit do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení ke stanovení definitivní diagnózy a léčbě. Nejbližší vhodné zdravotnické zařízení je přitom to, které je schopné posytnout pacientovi definitivní ošetření, tj. nejzávažnější stavy (úrazy apod.) by měly být transportovány přímo z místa události do specializovaného centra, nikoliv do místní nemocnice a odtud teprve dál na místo definitivního ošetření. 

Pohotovost (správně "lékařská služba první pomoci" - LSPP) je služba určená pro ošetření běžných, život neohrožujících onemocnění a pacientů s chronickým (dlouhodobým) onemocněním, jejichž zdravotní stav kolísá. Službu zajišťují výhradně praktičtí (dětští v případě dětské LSPP) lékaři. Lékaře je možné navštívit v pohotovostní ambulanci, případně si lze vyžádat jeho návštěvu v bytě. Rozsah vybavení a služeb odpovídá běžné praxi praktického lékaře, tj. je výrazně chudší než u Záchranné služby, ale naproti tomu LSPP disponuje např. recepty pro předpis léků (Záchranná služba zpravidla nikoliv, neboť by se neměla zabývat pacienty, kteří potřebují pouze domácí ošetřování). 

V ideálním případě má "záchranka" a "pohotovost" společné operační středisko - dispečink". Zde  tudíž jedna osoba rozhodne o tom, vyslání jaké pomoci je nejúčelnější. Bohužel zpravidla jde o dvě nezávislé instituce a je nutné připustit, že spolupráce a koordinace výjezdů Záchranné služby a LSPP často vázne a bohužel někdy dojde situace až tak daleko, že si obě instituce přehazují nejasného pacienta jako pověstný "horký brambor".

Poznámka:  V některých místech již nyní nefunguje LSPP v nočních hodinách a perspektiva této služby  v rámci systému zdravotnictví je díky legislativnímu vakuu nadále zcela nejasná.

Shrnutí: 

- cítíte-li že jde o situaci, v níž je pacient ohrožen na životě, volejte záchrannou službu (telefon 155). Jde-li skutečně o takovou situaci, pravděpodobně ji nevyřeší aplikace "injekce na srdce" s tím,  že pacient zůstane doma. 

- jde-li o onemocnění, pro které neočekáváte hospitalizaci, kontakujte "pohotovost" - lékařskou službu první  pomoci (telefon vám sdělí váš praktický lékař, případně operační středisko záchranné služby - tel. 155)

  zpět