328/2001 Sb.
                            VYHLÁŠKA
                       Ministerstva vnitra
                       ze dne 5. září 2001
              o některých podrobnostech zabezpečení
                integrovaného záchranného systému


       Ministerstvo  vnitra  stanoví  podle  §  35  odst. 2 zákona
č. 239/2000  Sb.,  o  integrovaném  záchranném  systému  a o změně
některých  zákonů, (dále  jen "zákon")  k provedení  § 5  odst. 4,
§ 12 odst. 3 a § 18 odst. 4 písm. a) zákona:


                           ČÁST PRVNÍ
                    ZÁSADY KOORDINACE SLOŽEK
                INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU
                      PŘI SPOLEČNÉM ZÁSAHU

                               § 1

                    Zásady koordinace složek
                integrovaného záchranného systému

       (1)  Koordinací  složek  integrovaného  záchranného systému
(dále  jen "složka")  při  společném  zásahu se  rozumí koordinace
záchranných a likvidačních prací včetně řízení jejich součinnosti.

       (2) Koordinace  složek spočívá v  zajišťování následujících
činností:
a) vyhodnocení druhu a rozsahu  mimořádné události a jí vyvolaných
   ohrožení za využití výsledků souběžně organizovaného průzkumu,
b) uzavření místa  zásahu a omezení  vstupu osob na  místo zásahu,
   jejichž přítomnost zde není potřebná,
c) záchrana  bezprostředně ohrožených  osob, zvířat  nebo majetku,
   popřípadě jejich evakuace,
d) poskytnutí neodkladné zdravotní péče zraněným osobám,
e) přijetí nezbytných opatření pro ochranu životů a zdraví osob ve
   složkách (dále jen "síly"), které zahrnuje
      1. rozdělení  místa  zásahu   na  zóny  s  charakteristickým
         nebezpečím,   stanovení   odpovídajícího   režimu   práce
         a způsobu  ochrany  života  a  zdraví  sil včetně použití
         ochranných prostředků,
      2. zohlednění zvláštností místa  zásahu při činnosti složek,
         jako  jsou  technologie  výrob,  konstrukční a dispoziční
         řešení  objektů, vlastností  přítomných nebo vznikajících
         látek,
      3. vytvoření  týlu,  podmínky  pro  odpočinek sil, stanovení
         odpovídajícího režimu jejich práce  a odpočinku; pokud to
         velitelé nebo vedoucí složek  (dále jen "vedoucí složky")
         vyžadují, vytvoření společného  materiálního a finančního
         zabezpečení složek,
      4. přerušení  záchranných  prací,  pokud  jsou bezprostředně
         ohroženy životy a zdraví  sil nebo záchrannými pracemi by
         vznikly  závažnější  nepříznivé  následky  než  ty, které
         hrozí vzniklou mimořádnou událostí,
f) přerušení   trvající   příčiny   vzniku   ohrožení   vyvolaných
   mimořádnou  událostí, například  provizorní opravou,  zamezením
   úniku  nebezpečných  látek,  vyloučením  nebo  omezením provozu
   havarovaných zařízení,
g) omezení  ohrožení  vyvolané  mimořádnou  událostí a stabilizace
   situace v místě zásahu,  například hašením požárů, ochlazováním
   konstrukcí,  ohraničením  uniklých  látek,  odstraněním  staveb
   a porostů nebo provedením terénních úprav,1)
h) přijetí  odpovídajících opatření  v místech,  kde se  očekávají
   účinky  při  předpokládaném  šíření  mimořádné  události, které
   zajistí
      1. průzkum šíření mimořádné události,
      2. informování nebo varování obyvatelstva  na území ve směru
         šíření  mimořádné události,  která je  může ohrozit svými
         účinky,
      3. evakuace obyvatelstva, popřípadě též zvířat,
      4. vyhledání zraněných nebo bezprostředně ohrožených osob,
      5. ošetření zraněných osob,
      6. poskytnutí pomoci osobám, které nelze evakuovat,
      7. regulace  volného pohybu  osob a  dopravy v  místě zásahu
         a v jeho okolí,
      8. střežení evakuovaného území a majetku,
i) poskytnutí nezbytné humanitární pomoci postiženým osobám,
j) poskytnutí neodkladné veterinární péče zraněným zvířatům,
k) poskytování  nutných  informací  příbuzným  osobám,  které jsou
   výrazně postiženy mimořádnou událostí,
l) podávání    nezbytných   informací    o   mimořádné    události
   a o prováděných  záchranných a likvidačních  pracích sdělovacím
   prostředkům a veřejnosti,
m) dokumentování   údajů  a   skutečností  za   účelem  zjišťování
   a objasňování příčin vzniku mimořádné události, a
n) dokumentování záchranných a  likvidačních prací, které obsahuje
   základní   přehled  o   nasazených  složkách   a  časový   sled
   prováděných činností.
------------------------------------------------------------------
1) § 19 odst.  3 písm. b)  zákona č. 239/2000  Sb., o integrovaném
   záchranném systému a o změně některých zákonů. 

                               § 2

               Jednotlivé úrovně koordinace složek
                      při společném zásahu

       Koordinace složek při společném zásahu je prováděna
a) velitelem  zásahu2)  v  místě  nasazení  složek  a  v  prostoru
   předpokládaných  účinků  mimořádné  události  (dále  jen "místo
   zásahu") na taktické úrovni,
b) operačním  a informačním  střediskem integrovaného  záchranného
   systému3) na operační úrovni, nebo
c) přednostou okresního úřadu, primátorem  města Brna nebo Ostravy
   anebo Plzně  (dále jen "přednosta  okresního úřadu"), hejtmanem
   kraje  a  v  Praze  primátorem  hlavního  města Prahy (dále jen
   "hejtman")    nebo    Ministerstvem    vnitra4)    (dále    jen
   "ministerstvo")  a   ostatními  správními  úřady   v  případech
   stanovených zákonem5) na strategické úrovni.
------------------------------------------------------------------
2) § 19 zákona č. 239/2000 Sb.
3) § 5 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.
4) § 4 odst. 6 zákona č. 239/2000 Sb.
5) § 7, § 10 až 13 zákona č. 239/2000 Sb. 

              Koordinace složek na taktické úrovni

                               § 3

                   Koordinace velitelem zásahu

       (1) Koordinaci  složek při společném zásahu  v místě zásahu
provádí  velitel zásahu6)  sám nebo  prostřednictvím jím zřízených
výkonných  orgánů,  kterými  jsou  štáb  velitele zásahu, velitelé
sektorů a velitelé úseků.

       (2) Není-li v místě zásahu zástupce orgánu, jemuž s ohledem
na   druh   mimořádné   události   přísluší   řízení   záchranných
a likvidačních prací (dále jen "odpovědný orgán") podle zvláštních
právních  předpisů,7)  zajistí  jeho  vyrozumění  územně příslušné
operační a informační  středisko integrovaného záchranného systému
(dále  jen "operační  a informační  středisko"). Velitel  jednotek
požární ochrany  řídí záchranné a likvidační  práce v místě zásahu
do příchodu odpovědného orgánu.

       (3) Velitel zásahu
a) organizuje  záchranné a  likvidační práce  s ohledem  na zásady
   koordinace složek podle § 1  a po konzultaci s vedoucími složek
   stanoví  celkový  postup  provedení  záchranných a likvidačních
   prací; při  tom vychází z typové  činnosti složek při společném
   zásahu (§ 18),
b) zajišťuje součinnost mezi jednotlivými vedoucími složek, včetně
   označení  velitele  zásahu,  náčelníka  a  členy štábu velitele
   zásahu a vedoucího složky (§ 4),
c) ukládá  příkazy8)  vedoucím  složek;  síly  a prostředky složek
   nadále podléhají vedoucím složek,
d) organizuje členění místa zásahu (§ 5),
e) stanovuje  v místě  zásahu  svého  nástupce pro  případ předání
   funkce velitele zásahu,
f) organizuje  spojení  mezi  místem  zásahu  a  územně příslušným
   operačním  a  informačním  střediskem  při  předávání informací
   (§ 6),
g) vyhlašuje nebo  upřesňuje pro místo  zásahu odpovídající stupeň
   poplachu  územně příslušného  poplachového plánu  integrovaného
   záchranného systému (dále jen "poplachový plán"),
h) povolává  potřebné množství  sil a  prostředků složek  na místo
   zásahu    prostřednictvím    územně    příslušného   operačního
   a informačního střediska, a
i) organizuje   součinnost   složek    s   ostatními   právnickými
   a fyzickými  osobami poskytujícími  osobní a  věcnou pomoc,  se
   správními   úřady,  s   orgány  obcí   a  jejich  organizačními
   složkami.9)

       (4) Velitel zásahu řídí přímo
a) osoby,  které  určil  do   funkcí,  například  náčelníka  štábu
   velitele zásahu, velitele  průzkumné skupiny, velitele sektoru,
   velitele úseku, a
b) vedoucí  složek,  vyjma  těch,  kteří  jsou  pod přímým velením
   velitele sektoru nebo velitele úseku.

       (5) Velitel zásahu odvolává
a) osobu, kterou  určil do funkce, pokud  neplní nebo nemůže plnit
   úkoly;  za  odvolané  jmenuje  jejich  nástupce  po  konzultaci
   s přímým nadřízeným odvolaného v místě zásahu, a
b) složku, která neplní nebo nemůže  plnit svoje úkoly anebo pokud
   její síly a prostředky nejsou v místě zásahu potřebné.

       (6)  V případě,  že velitel  zásahu nemůže  vykonávat svoje
oprávnění a plnit povinnosti, stává se velitelem zásahu
a) nástupce, kterého určil v místě zásahu předem,
b) jiný vedoucí  složky, která provádí v  místě zásahu převažující
   činnost, nebo
c) zástupce odpovědného orgánu za podmínek uvedených v odstavci 2.

       (7) Změna  velitele zásahu se  provádí tak, že  odstupující
velitel zásahu  sdělí novému veliteli zásahu  informace o situaci,
cíli  a prioritách  postupu složek  v místě  zásahu a oznámí přímo
podřízeným  své odstoupení.  Není-li účast  odstupujícího velitele
zásahu možná,  nový velitel zásahu  převzetí řízení zásahu  oznámí
sám.  Nový velitel  zásahu se  ujme řízení  zásahu prohlášením, že
řízení zásahu přebírá a oznámí tuto skutečnost na územně příslušné
operační a informační středisko. Zároveň poznamená tuto skutečnost
ve zprávě o zásahu.

       (8)  Ve zprávě  o zásahu  se zaznamená  čas změny  velitele
zásahu, jeho jméno a příjmení.
------------------------------------------------------------------
6) § 19 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.
7) Například zákon č.  254/2001 Sb., o vodách a  o změně některých
   zákonů (vodní  zákon), zákon č.  283/1991 Sb., o  Policii České
   republiky, ve  znění zákona č.  26/1993 Sb., zákona  č. 67/1993
   Sb., zákona č. 163/1993 Sb.,  zákona č. 326/1993 Sb., zákona č.
   82/1995  Sb., zákona  č. 152/1995  Sb., zákona  č. 18/1997 Sb.,
   nálezu Ústavního soudu vyhlášeného  pod č. 186/1997 Sb., nálezu
   Ústavního  soudu vyhlášeného  pod  č.  138/1999 Sb.,  zákona č.
   168/1999 Sb.,  zákona č. 325/1999 Sb.,  zákona č. 326/1999 Sb.,
   zákona  č.  329/1999  Sb.,  zákona  č.  105/2000 Sb., zákona č.
   258/2000  Sb., zákona  č. 361/2000  Sb., zákona  č. 60/2001 Sb.
   a zákona  č. 120/2001  Sb., zákon  č. 133/1985  Sb., o  požární
   ochraně,  ve znění  zákona č.  40/1994 Sb.,  zákona č. 203/1994
   Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona  č. 71/2000 Sb. a zákona č.
   237/2000  Sb., zákon  č. 458/2000  Sb., o  podmínkách podnikání
   a o výkonu  státní správy v  energetických odvětvích a  o změně
   některých zákonů.
8) § 4 odst. 6 zákona č. 239/2000 Sb.
9) § 15 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb.
   § 15 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 

                               § 4

         Součinnost mezi vedoucími složek v místě zásahu

       (1)  Součinnost   mezi  vedoucími  složek   je  zajišťována
prostřednictvím
a) velitele zásahu,
b) velitele  sektoru nebo  velitele úseku,  jejichž úkoly  jsou ve
   vztahu k  řízení součinnosti složek  obdobné jako ve  zvláštním
   právním předpisu,10)
c) štábu  velitele zásahu,  jehož vnitřní  struktura je  stanovena
   zvláštním právním předpisem,11) nebo
d) spojení.

       (2) Vedoucí složky
a) ohlašuje  veliteli   zásahu  svoji  přítomnost,   množství  sil
   a prostředků složky ihned poté, co se dostaví na místo zásahu,
b) podřizuje  se   příkazům  velitele  zásahu,   popřípadě  velení
   velitele  úseku nebo  velitele sektoru  (dále jen "nadřízený"),
   podává mu  informace o plnění úkolů  a o situaci v  místě svého
   nasazení;  v  případě  bezprostředního  ohrožení  života sil je
   oprávněn změnit rozhodnutí nadřízených,
c) předává řízení složky po dobu nepřítomnosti nástupci,
d) oznamuje  nadřízenému  vznik  situace,  kdy hrozí bezprostřední
   ohrožení zdraví a života sil složek, a činí neodkladná opatření
   k ochraně jejich životů a zdraví, a
e) předává veliteli zásahu potřebné podklady pro zpracování zprávy
   o zásahu.

       (3)  Velitel  zásahu,  náčelník  a  členové  štábu velitele
zásahu jsou označeni podle zvláštního právního předpisu.12) Jejich
označení zajišťuje  Hasičský záchranný sbor  České republiky (dále
jen "hasičský záchranný sbor").

       (4)  Vedoucí  složky  je  v  místě  zásahu označen reflexní
vestou nebo  rukávovou páskou. Toto  označení vyjadřuje také  jeho
příslušnost ke složce. Každá složka si zabezpečuje označení sama.
------------------------------------------------------------------
10) § 27  vyhlášky  č.  247/2001  Sb.,  o  organizaci  a  činnosti
    jednotek požární ochrany.
11) § 23 vyhlášky č. 247/2001 Sb.
12) § 29 vyhlášky č. 247/2001 Sb. 

                               § 5

                 Organizace členění místa zásahu

       (1)  Velitel  zásahu  člení   místo  zásahu  podle  rozsahu
mimořádné události,  potřeb koordinace záchranných  a likvidačních
prací organizačně na
a) vnější zónu pro uzavření místa zásahu,
b) nebezpečnou zónu s charakteristickým nebezpečím v místě zásahu,
c) nástupní prostor,
d) týlový prostor,
e) dekontaminační prostor,
f) prostor   pro  poskytnutí   zdravotní  péče   osob  postižených
   mimořádnou událostí,
g) shromaždiště evakuovaných,
h) prostor  pro náhradní  ustájení evakuovaných  nebo zachráněných
   zvířat, popřípadě též poskytnutí veterinární péče,
i) prostor pro umístění a identifikaci obětí,
j) prostor předpokládaného šíření mimořádné události,
k) úsek a sektor, přičemž úsekem  se rozumí část místa zásahu, kde
   složky  provádí záchranné  a  likvidační  práce, a  sektorem se
   rozumí několik úseků.

       (2) Velitel zásahu stanoví místo pro
a) velitelské stanoviště,
b) stanoviště štábu velitele zásahu,
c) informování sdělovacích prostředků, a
d) informování o osobách postižených mimořádnou událostí. 

                               § 6

               Koordinace složek s operační úrovní

       (1)  Za  obsah,  formu  a  aktuálnost informací odesílaných
z místa zásahu na územně příslušné operační a informační středisko
odpovídá velitel zásahu. Informace obsahují údaje o
a) situaci v místě zásahu,
b) času zahájení a ukončení záchranných a likvidačních prací,
c) nasazených  silách  a   prostředcích  složek,  jejich  potřebě,
   popřípadě  o  potřebě  jiné  pomoci,  údaje  o činnosti složek,
   osobní a věcné pomoci poskytované v místě zásahu,
d) vyhlášeném stupni poplachu v místě zásahu,
e) změně v obsazení funkce velitele zásahu,
f) stavu záchranných a likvidačních prací v místě zásahu,
g) zásadní  změně  situace  v  místě  zásahu  včetně  zranění nebo
   usmrcení osob nebo vzniku rozsáhlých škod,
h) odjezdu složek z místa zásahu, a
i) významných informacích poskytnutých veřejnosti.

       (2)  V  případě  potřeby  součinnosti  více  složek předává
ostatní  složka13) informace  o vzniku  mimořádné události  územně
příslušnému  operačnímu  a  informačnímu  středisku,  u kterého je
vedena v územně příslušném poplachovém plánu.
------------------------------------------------------------------
13) § 4 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb. 

             Koordinace složek na strategické úrovni

                               § 7

                         Účel koordinace

       Koordinace  složek  na  strategické  úrovni  se  provádí za
účelem
a) zapojení sil, prostředků a oprávnění v působnosti ministerstva,
   ostatních   ministerstev,  jiných   správních  úřadů,  hejtmanů
   a přednostů okresních úřadů ve prospěch a v souladu s potřebami
   záchranných a likvidačních prací,  jakož i ochrany obyvatelstva
   podle   územně   příslušného   poplachového   plánu  v  souladu
   s vnějšími  havarijními  plány   a  havarijním  plánem  okresu,
   popřípadě s využitím zahraniční pomoci,
b) stanovení   priorit  záchranných   a  likvidačních   prací  při
   rozsáhlých mimořádných  událostech, zejména mezi  různými místy
   zásahu,
c) zabezpečení materiálních  a finančních podmínek14)  pro činnost
   složek při provádění záchranných a likvidačních prací, a
d) zajištění   návaznosti   záchranných   a   likvidačních   prací
   s opatřeními pro krizové stavy.
------------------------------------------------------------------
14) § 31 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb. 

                               § 8

                    Koordinace ministerstvem

      (1)  Ministerstvo  provádí  ústřední  koordinaci záchranných
a likvidačních   prací  prostřednictvím   Generálního  ředitelství
Hasičského záchranného sboru České  republiky (dále jen "generální
ředitelství") podle  § 7 odst. 3  zákona povoláváním a nasazováním
sil,  prostředků  a  koordinací  pomoci15) poskytované postiženému
území  z  jiných  krajů,  okresů,  ostatními  ministerstvy, jinými
ústředními správními úřady a ze zahraničí.

       (2)  Při  ústřední  koordinaci  záchranných  a likvidačních
prací generální ředitelství
a) zabezpečuje  opatření  ve  prospěch  záchranných a likvidačních
   prací  z úrovně  ministerstva, ostatních  ministerstev a jiných
   ústředních správních úřadů,
b) analyzuje  a  hodnotí  situaci  v  postiženém  území s využitím
   podkladů poskytovaných  ostatními správními úřady  a zpracovává
   návrhy na opatření,
c) eviduje a sleduje účinnost nasazení sil a prostředků,
d) organizuje ochranu obyvatelstva postiženého území,
e) dokumentuje   činnost  a   postup  při   provádění  záchranných
   a likvidačních prací,
f) zpracovává informace pro sdělovací prostředky,
g) organizuje spojení ministerstva s postiženým územím, a
h) udržuje  a  koordinuje  spojení  s  příslušnými krizovými štáby
   krajů  a  okresů   prostřednictvím  operačních  a  informačních
   středisek.
------------------------------------------------------------------
15) § 20 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb. 

                               § 9

                      Koordinace hejtmanem

       (1) Hejtman  koordinuje záchranné a  likvidační práce podle
§ 7; vychází přitom z havarijních plánů a spolupracuje s hasičským
záchranným sborem kraje.

       (2) Při koordinaci záchranných a likvidačních prací zřizuje
hejtman krizový  štáb kraje u hasičského  záchranného sboru kraje.
Krizový  štáb kraje  na krajské  úrovni plní  úkoly uvedené  v § 8
odst.  2  písm.  b)  až  f)  podle  pokynů  hejtmana. Dále udržuje
prostřednictvím   operačních  a   informačních  středisek  spojení
s příslušnými krizovými  štáby sousedících krajů,  krizovými štáby
okresů v kraji a s generálním ředitelstvím. 


                              § 10

              Koordinace přednostou okresního úřadu

       (1)   Přednosta   okresního   úřadu   koordinuje  záchranné
a likvidační práce podle § 7;  při tom vychází z havarijního plánu
okresu   nebo  z   vnějších  havarijních   plánů  a   spolupracuje
s hasičským záchranným sborem kraje.

       (2) Při koordinaci záchranných a likvidačních prací zřizuje
přednosta okresního úřadu krizový štáb okresu. Krizový štáb okresu
na okresní úrovni plní úkoly uvedené v  § 8 odst. 2 písm. b) až f)
podle   pokynů    přednosty   okresního   úřadu.    Dále   udržuje
prostřednictvím   operačních  a   informačních  středisek  spojení
s místem  nebo  místy  zásahu,  příslušným  krizovým štábem kraje,
krizovými štáby sousedících  okresů zasažených mimořádnou událostí
a s generálním ředitelstvím. 


                              § 11

       Krizový  štáb  kraje  nebo  krizový  štáb  okresu (dále jen
"krizový  štáb")  svolává  jeho  zřizovatel  zejména při krizových
stavech  nebo  při  vyhlášení   třetího  anebo  zvláštního  stupně
poplachu  územně  příslušného   poplachového  plánu16)  (dále  jen
"stupeň poplachu"). Podnět ke svolání krizového štábu může dát též
řídící  důstojník  hasičského  záchranného  sboru  kraje;  o  jeho
svolání  neprodleně informuje  zřizovatele krizového  štábu a řídí
jeho činnost do jeho rozhodnutí.
------------------------------------------------------------------
16) Například § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 239/2000 Sb. 


                           ČÁST DRUHÁ
    ZÁSADY SPOLUPRÁCE OPERAČNÍCH STŘEDISEK ZÁKLADNÍCH SLOŽEK

                              § 12

       (1) Operační středisko základní složky17) vyhodnotí tísňové
volání, které je mu doručeno, a pokud
a) řešení  mimořádné  události  náleží  do  jeho věcné působnosti,
   vyžádá si  v případě potřeby  spolupráci další základní  složky
   prostřednictvím jejího operačního střediska, nebo
b) řešení mimořádné  události nenáleží do  jeho věcné nebo  místní
   působnosti,   předá  přijaté   informace  operačnímu  středisku
   základní   složky,  které   je  k   řešení  mimořádné  události
   příslušné;  pokud  řešení   této  mimořádné  události  vyžaduje
   součinnost několika složek, předá přijaté informace také územně
   příslušnému   operačnímu   a   informačnímu   středisku,  jehož
   prostřednictvím se vyžaduje součinnost těchto složek.

       (2) Operační  středisko základní složky  může, pokud je  to
technicky  možné, přepojit  tísňové volání,  které vyhodnotí podle
odstavce  1 písm.  b) a  c), přímo  na základní  složku, která  je
k řešení mimořádné události příslušná,  nebo na operační středisko
místně  příslušné  základní  složky   anebo  na  územně  příslušné
operační a informační středisko.

       (3) Základní  složky jsou informovány  o nebezpečích vzniku
mimořádných  událostí  prostřednictvím  operačních  a informačních
středisek. Je-li to nutné pro provádění záchranných a likvidačních
prací,  operační a  informační střediska  informují o  nebezpečích
vzniku mimořádných událostí určené osoby dotčených správních úřadů
s krajskou  nebo okresní  působností, dotčených  obcí a  právnické
a fyzické osoby.

       (4) Operační  a informační střediska  si vyměňují informace
s operačními   středisky   základních    složek   pro   zpracování
dokumentace  integrovaného záchranného  systému a  informace nutné
pro vzájemnou spolupráci.
------------------------------------------------------------------
17) § 4 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb. 

                           ČÁST TŘETÍ
                PODROBNOSTI O ÚKOLECH OPERAČNÍCH
                    A INFORMAČNÍCH STŘEDISEK

                              § 13

  Operační a informační středisko plní následující úkoly:
a) zabezpečuje obsluhu telefonní linky  tísňového volání čísla 150
   a v  případech  určených  ministerstvem  také obsluhu telefonní
   linky jednotného evropského čísla tísňového volání,18)
b) dokumentuje záchranné a likvidační práce, na kterých se podílí,
c) spolupracuje    na    zpracování    dokumentace   integrovaného
   záchranného systému,
d) udržuje  spojení  s   operačními  středisky  základních  složek
   a s ostatními složkami, s místy zásahu a s krizovými štáby,
e) vyhlašuje odpovídající stupeň  poplachu při prvotním povolávání
   a nasazování sil a prostředků  složek na místo zásahu, jestliže
   je  na  tomto  území  více  jak  jedno  místo zásahu, vyhlašuje
   odpovídající  stupeň  poplachu  pro  území postižené mimořádnou
   událostí,
f) předává  informaci o  vyhlášeném třetím  nebo zvláštním  stupni
   poplachu  pro území  postižené mimořádnou  událostí organizačně
   vyššímu operačnímu a informačnímu středisku, a
g) zapojuje   se  do   mezinárodních  záchranných   operací  a  do
   přeshraniční spolupráce při  záchranných a likvidačních pracích
   podle zákona.19)
------------------------------------------------------------------
18)  § 7 odst. 6 zákona č. 239/2000 Sb.
19)  § 7 a 10 zákona č. 239/2000 Sb. 

                           ČÁST ČTVRTÁ
      OBSAH DOKUMENTACE INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU,
                  ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE
                A PODROBNOSTI O STUPNÍCH POPLACHŮ
                       POPLACHOVÉHO PLÁNU

                              § 14

                 Obsah a zpracování dokumentace
                integrovaného záchranného systému

  (1) Dokumentací integrovaného záchranného systému je
a) havarijní plán okresu (§ 25) a vnější havarijní plán (§ 26),
b) dohoda o poskytnutí pomoci (§ 15),
c) dokumentace  o  společných  záchranných  a likvidačních pracích
   a statistické přehledy (§ 16),
d) dokumentace  o  společných  školeních,  instruktážích a cvičení
   složek (§ 17),
e) typové činnosti složek při společném zásahu (§ 18), a
f) územně příslušný poplachový plán, kterým je ústřední poplachový
   plán  integrovaného  záchranného  systému  (dále  jen "ústřední
   poplachový   plán")   nebo    poplachový   plán   integrovaného
   záchranného  systému kraje  (dále jen  "poplachový plán kraje")
   anebo poplachový plán  integrovaného záchranného systému okresu
   (dále jen "poplachový plán okresu") (§ 19).

       (2)  Generální  ředitelství  zpracovává  a vede dokumentaci
integrovaného záchranného  systému uvedenou v odstavci  1 písm. b)
až e) a ústřední poplachový plán.

       (3)  Hasičský  záchranný  sbor   kraje  zpracovává  a  vede
dokumentaci integrovaného záchranného  systému uvedenou v odstavci
1 písm. a) až d), poplachový plán kraje a poplachový plán okresu.


      (4) Pokud  některé dokumenty uvedené  v odstavci 1  obsahují
zvláštní20)  nebo  utajované  skutečnosti,21)  dělí se dokumentace
integrovaného záchranného systému do ucelených samostatných částí,
oddílů  nebo  kapitol  takovým  způsobem,  aby  byla  chráněna jen
příslušná část se zvláštní nebo utajovanou skutečností.
------------------------------------------------------------------
20) § 27 krizového  zákona.
21) § 3 zákona č. 148/1998  Sb., o ochraně utajovaných skutečností
    a změně některých zákonů. 

                              § 15

                   Dohoda o poskytnutí pomoci

       Dohodami o poskytnutí pomoci jsou

a)  písemné dohody  o poskytnutí plánované  pomoci na vyžádání,22)
    které  uzavírá generální  ředitelství nebo  hasičský záchranný
    sbor kraje pro sestavení  poplachových plánů a které stanovují
    rozsah poskytnutí  pomoci ostatní složkou  podle § 21  odst. 4
    zákona,
b)  písemné  dohody, kterými  může hasičský  záchranný sbor  kraje
    nebo  přednosta  okresního  úřadu  nebo  starosta  obce předem
    sjednat  způsob  a  rozsah  osobní  nebo  věcné  pomoci23) pro
    potřebu záchranných a likvidačních prací, a
c)  dohody podle § 10 odst. 2  písm. e) zákona; jejich uzavření se
    zveřejňuje ve Věstníku vlády  pro krajské úřady, okresní úřady
    a orgány obcí.
------------------------------------------------------------------
22) § 21 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.
23) § 2 písm. g) a h) zákona č. 239/2000 Sb. 

                              § 16

              Dokumentace o společných záchranných
          a likvidačních pracích a statistické přehledy

       (1) Složky  zpracovávají vlastní dokumentaci  o záchranných
a likvidačních  pracích,  které  prováděly  v  prvním  nebo druhém
stupni poplachu vyhlášeném pro místo zásahu.

       (2)  Velitel zásahu  zpracovává zprávu  o zásahu  v případě
vyhlášení  třetího  nebo  zvláštního  stupně  poplachu  pro  místo
zásahu. Předá ji  hasičskému záchrannému sboru kraje do  14 dnů od
ukončení  zásahu.  Pokud  je  velitelem  zásahu  velitel  jednotky
požární ochrany, je považována za zprávu o zásahu jím zpracovávaná
zpráva o zásahu podle zvláštního  právního předpisu.24)

       (3)  Hasičský   záchranný  sbor  kraje   zpracovává  zprávu
o zásahu  v  případě  vyhlášení  třetího  nebo  zvláštního  stupně
poplachu pro určité území, které je postižené mimořádnou událostí,
a je-li  na tomto  území více  jak jedno  místo zásahu. Předává ji
hejtmanovi  nebo  přednostovi  okresního  úřadu,  pokud  záchranné
a likvidační práce koordinovali.

       (4)  Zpráva  o  zásahu  obsahuje  údaje  o vzniku mimořádné
události,   prováděných   záchranných   a   likvidačních  pracích,
použitých  silách, prostředcích,  postupu složek  v místě  zásahu,
následcích  mimořádné  události,   velikosti  škod  a  uchráněných
hodnot, počtu usmrcených a zraněných osob, počtu zachráněných nebo
evakuovaných  osob,  údaje  o  poskytnuté  osobní  a  věcné pomoci
a grafické znázornění místa zásahu.

       (5)   Hasičský   záchranný   sbor   zpracovává   statistiku
o mimořádných  událostech  spojených   se  společnými  záchrannými
a likvidačními   pracemi   složek    podle   zvláštního   právního
předpisu25),26) tak,  aby statistické výstupy  byly využitelné pro
analýzy  mimořádných událostí  podle §  25 odst.  2 písm.  a) nebo
podle  zvláštního právního  předpisu27) anebo  pro potřeby  obnovy
území postiženého mimořádnou událostí, popřípadě i jiné analytické
potřeby složek nebo právnických a fyzických osob.
------------------------------------------------------------------
24) § 26 odst. 2 vyhlášky č. 247/2001 Sb.
25) §  11 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.
26) Vyhláška  č. 8/2000  Sb., kterou  se stanoví  zásady hodnocení
    rizik   závažné   havárie,    rozsah   a   způsob   zpracování
    bezpečnostního     programu    prevence     závažné    havárie
    a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu,
    zpracování podkladů  pro stanovení zóny  havarijního plánování
    a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob
    informací  určených  veřejnosti  a  postup  při  zabezpečování
    informování veřejnosti v zóně havarijního plánování.
27) § 18  písm. d)  zákona č.  353/1999 Sb.,  o prevenci závažných
    havárií způsobených vybranými  nebezpečnými chemickými látkami
    a chemickými  přípravky  a  o  změně  zákona  č. 425/1990 Sb.,
    o okresních  úřadech, úpravě  jejich působnosti  a o některých
    dalších  opatřeních s  tím souvisejících,  ve znění pozdějších
    předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). 

                              § 17

               Dokumentace o společných školeních,
                instruktážích a o cvičení složek

       (1)  Dokumentace  o   společných  školeních,  instruktážích
složek28)  (dále jen  "odborná  příprava")  obsahuje téma  a datum
odborné přípravy,  seznam a podpisy  osob, které se  jí účastnily,
jména, příjmení a podpisy osob, které odbornou přípravu provedly.

  (2) Dokumentace o cvičení29)  složek obsahuje zejména cíl, námět
a účel  cvičení, jméno  a příjmení  osoby, která  je zodpovědná za
organizaci  cvičení,  seznam  zúčastněných  složek a předpokládaný
postup   při  provedení   cvičení  s   časovými  údaji.   Uvedenou
dokumentaci   zpracovává  hasičský   záchranný  sbor   kraje  nebo
generální ředitelství.  Dokumentaci o cvičení  schvaluje před jeho
provedením ten,  kdo je oprávněn nařídit  prověřovací cvičení nebo
taktické cvičení podle  § 17 odst. 3 zákona.  Po provedení cvičení
je   dokumentace  o   cvičení  doplněna   o  vyhodnocení   cvičení
a o přijaté závěry.

       (3)  Dokumentace o  společné odborné  přípravě a  o cvičení
složek se ukládá u jejího zpracovatele po dobu 5 let.
------------------------------------------------------------------
28) §  7 odst. 2 písm.  g) zákona č. 239/2000  Sb.
29) § 17 zákona č. 239/2000 Sb. 

                              § 18

           Typové činnosti složek při společném zásahu

       Typové činnosti  složek při společném  zásahu, které vydává
generální ředitelství,30)  obsahují postup složek  při záchranných
a likvidačních  pracích s  ohledem na  druh a  charakter mimořádné
události.
------------------------------------------------------------------
30) § 7 odst. 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb. 

                              § 19

                Územně příslušný poplachový plán

       (1) Územně  příslušný poplachový plán  je uložen na  územně
příslušném operačním a informačním středisku a obsahuje
a) spojení na základní a ostatní složky,
b) přehled sil a prostředků  ostatních složek, včetně přehledu sil
   a prostředků  pro potřeby  záchranných a  likvidačních prací na
   základě smluvních vztahů s  fyzickými nebo právnickými osobami,
   jakož  i způsobu  a rozsahu  jejich povolávání  v závislosti na
   stupních poplachu;  v přehledu sil  a prostředků jsou  zahrnuty
   také  ty, které  okres, kraj  nebo stát  může využít na základě
   platných mezinárodních  smluv, jimiž je  Česká republika vázána
   a které  byly  vyhlášeny  ve   Sbírce  zákonů  nebo  ve  Sbírce
   mezinárodních smluv,31) nebo na základě jiných dohod,32) a
c) způsob  povolávání  a  vyrozumívání  vedoucích  složek  a členů
   krizových štábů,33) právnických  osob a podnikajících fyzických
   osob  zahrnutých  do  havarijního  plánu  okresu  nebo vnějšího
   havarijního plánu.

       (2)  Ústřední  poplachový  plán  se  použije  při  ústřední
koordinaci    záchranných   a    likvidačních   prací   generálním
ředitelstvím podle § 7 odst. 3 zákona.

       (3) Poplachový  plán kraje se použije,  pokud je vyžadována
pomoc  podle §  20 odst.  2 zákona  a pokud koordinaci záchranných
a likvidačních prací provádí na  krajské úrovni hasičský záchranný
sbor kraje  nebo hejtman v případech  stanovených zákonem.34)

       (4) Poplachový plán okresu  se použije, pokud je vyžadována
pomoc  podle §  20 odst.  2 zákona  a pokud koordinaci záchranných
a likvidačních prací provádí na  okresní úrovni hasičský záchranný
sbor kraje nebo přednosta  okresního úřadu v případech stanovených
zákonem35)   anebo  pokud   jsou  záchranné   a  likvidační  práce
koordinovány v místě zásahu velitelem zásahu.

       (5)  Výpisy z  poplachového plánu  kraje nebo  poplachového
plánu   okresu  obdrží   pro  svoji   potřebu  operační  střediska
základních složek od hasičského záchranného sboru kraje.
------------------------------------------------------------------
31) Například   Smlouva   mezi   Českou   republikou  a  Rakouskou
    republikou  o vzájemné  pomoci při  katastrofách nebo  velkých
    haváriích, vyhlášená pod č. 139/2000 Sb. m. s.
32) §  10 odst. 2 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb.
33) § 7 odst. 5, § 11 a 13 zákona č. 239/2000 Sb.
34) § 10 zákona č. 239/2000 Sb.
35) § 13 zákona č. 239/2000 Sb. 

                 Podrobnosti o stupních poplachů

                              § 20

       (1) Stupeň poplachu předurčuje potřebu sil a prostředků pro
záchranné  a  likvidační  práce  v  závislosti  na rozsahu a druhu
mimořádné  události  a  také   na  úrovni  koordinace  složek  při
společném zásahu uvedené v § 2.

       (2) V rámci integrovaného  záchranného systému se vyhlašují
čtyři  stupně  poplachu.  Čtvrtý  stupeň,  který  je  označen jako
zvláštní, je stupněm nejvyšším.

       (3)  Potřebný  stupeň  poplachu  vyhlašuje  pro jedno místo
zásahu velitel zásahu nebo  operační a informační středisko36) při
prvotním povolávání složek na  místo zásahu. Operační a informační
středisko může vyhlásit stupeň poplachu pro určité území postižené
mimořádnou událostí, pokud je na něm více jak jedno místo zásahu.
------------------------------------------------------------------
36) § 5 odst. 3 písm. a) zákona č. 239/2000 Sb. 

                              § 21

                      První stupeň poplachu

       První stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že
a) mimořádná událost ohrožuje  jednotlivé osoby, jednotlivý objekt
   nebo jeho  část, s výjimkou objektu,  kde jsou složité podmínky
   pro  zásah,37)  jednotlivé   dopravní  prostředky  osobní  nebo
   nákladní dopravy nebo plochy území do 500 m2, nebo
b) záchranné  a likvidační  práce provádí  základní složky,  které
   není nutno při společném zásahu nepřetržitě koordinovat.
------------------------------------------------------------------
37) § 18  vyhlášky  246/2001  Sb.,  o  stanovení  podmínek požární
    bezpečnosti  a  výkonu  státního  požárního  dozoru  (vyhláška
    o požární prevenci). 

                              § 22

                      Druhý stupeň poplachu

       Druhý stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že
a) mimořádná  událost ohrožuje  nejvýše 100  osob, více  jak jeden
   objekt se složitými podmínkami pro zásah, jednotlivé prostředky
   hromadné dopravy  osob, cenný chov zvířat  nebo plochy území do
   10 000 m2,
b) záchranné a likvidační práce  provádí základní a ostatní složky
   z kraje nebo okresu, kde mimořádná událost probíhá, nebo
c) je  nutné nepřetržitě  koordinovat složky  velitelem zásahu při
   společném zásahu. 

                              § 23

                      Třetí stupeň poplachu

       (1) Třetí stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že
a) mimořádná událost  ohrožuje více jak  100 a nejvýše  1000 osob,
   část  obce nebo  areálu podniku,  soupravy železniční přepravy,
   několik  chovů hospodářských  zvířat,  plochy  území do  1 km2,
   povodí řek,  produktovody, jde o  hromadnou havárii v  silniční
   dopravě nebo o havárii v letecké dopravě, nebo
b) záchranné a likvidační práce  provádí základní a ostatní složky
   nebo se využívají síly a  prostředky z jiných krajů nebo jiných
   okresů než  z těch, které  byly postiženy mimořádnou  událostí,
   nebo
c) je nutné složky při společném zásahu v místě zásahu koordinovat
   velitelem zásahu za pomoci štábu velitele zásahu a místo zásahu
   rozdělit na sektory a úseky.

       (2)  Na základě  rozhodnutí řídícího  důstojníka hasičského
záchranného sboru  kraje oznamuje operační  a informační středisko
kraje vyhlášení  třetího stupně poplachu  poplachového plánu kraje
hejtmanovi.  Stejným  způsobem  nebo  na  základě žádosti velitele
zásahu se oznamuje vyhlášení  třetího stupně poplachu poplachového
plánu okresu přednostovi okresního úřadu. 


                              § 24

                    Zvláštní stupeň poplachu

       (1) Zvláštní stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že
a) mimořádná událost  ohrožuje více jak 1000  osob, celé obce nebo
   plochy území nad 1 km2,
b) záchranné a likvidační práce  provádí základní a ostatní složky
   včetně  využití sil  a prostředků  z jiných  krajů a okresů než
   z těch, které byly mimořádnou  událostí postiženy, popřípadě je
   nutno použít pomoc podle § 22 zákona nebo zahraniční pomoci,
c) je nutné složky při společném zásahu v místě zásahu koordinovat
   velitelem zásahu za pomoci štábu velitele zásahu a místo zásahu
   rozdělit na sektory a úseky, nebo
d) společný zásah složek vyžaduje koordinaci na strategické úrovni
   podle § 2 písm. c).

       (2) Vyhlášení zvláštního stupně  poplachu v okrese oznamuje
územně  příslušné  operační  a  informační  středisko  přednostovi
okresního úřadu a operační a informační středisko kraje hejtmanovi
při  vyhlášení  tohoto  stupně  poplachu  podle poplachového plánu
kraje.

       (3)  Po  vyhlášení  zvláštního  stupně  poplachu  v  okrese
operační a  informační středisko kraje  na základě žádosti  územně
příslušného   operačního   a   informačního   střediska   povolává
a nasazuje  síly  a  prostředky  z  ostatních  okresů,  koordinuje
krajskou  pomoc   postiženému  okresu  a   informuje  o  vyhlášení
zvláštního   stupně  poplachu   generální  ředitelství.   Obdobným
způsobem  pomáhá  operační   a  informační  středisko  generálního
ředitelství postiženému okresu, kraji nebo hlavnímu městu Praze. 

                            ČÁST PÁTÁ
       ZÁSADY A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ, SCHVALOVÁNÍ A POUŽÍVÁNÍ
      HAVARIJNÍHO PLÁNU OKRESU A VNĚJŠÍHO HAVARIJNÍHO PLÁNU

                              § 25

                      Havarijní plán okresu

       (1)  Havarijní   plán  okresu  se   zpracovává  pro  řešení
mimořádných  událostí,  které   vyžadují  vyhlášení  třetího  nebo
zvláštního stupně poplachu.

       (2)  Havarijní  plán  okresu  zpracovává hasičský záchranný
sbor kraje za použití
a) analýzy  vzniku  mimořádných  událostí  a  z toho vyplývajících
   ohrožení území okresu,
b) podkladů  poskytnutých  právnickými   osobami  a  podnikajícími
   fyzickými osobami,38) a
c) podkladů  poskytnutých  dotčenými   správními  úřady,  obecními
   úřady,39)
   jednotlivými složkami a ve spolupráci s nimi.

       (3)   Analýza  vzniku   mimořádných  událostí   a  z   toho
vyplývajících  ohrožení  území  okresu  se  zhotovuje  na  základě
analytických podkladů připravených jednotlivými složkami v rozsahu
jejich působnosti. Jejím obsahem jsou
a) přehled zdrojů mimořádných událostí,
b) přehled  pravděpodobných mimořádných  událostí, včetně možnosti
   jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro území okresu, a
c) předpokládané záchranné a likvidační práce.

       (4)  Způsob zpracování  havarijního plánu  okresu je uveden
v příloze č. 1.

       (5) Havarijní  plán okresu se  zpracovává v minimálně  dvou
vyhotoveních. Jedno vyhotovení havarijního  plánu okresu se ukládá
jako součást krizového plánu  okresu pro jednání bezpečnostní rady
okresu  a krizového  štábu okresu,  druhé vyhotovení  se ukládá na
územně příslušném operačním a informačním středisku.

       (6)  Územní střediska  nebo okresní  střediska zdravotnické
záchranné   služby,40)  okresní   (obvodní,  městská)  ředitelství
Policie  České republiky,  ostatní složky,  dotčené správní  úřady
a obce  obdrží  od  hasičského  záchranného  sboru kraje příslušné
výpisy  z  havarijního  plánu  okresu,  které  jsou  potřebné  pro
rozpracování jejich činnosti při vzniku mimořádných událostí.
------------------------------------------------------------------
38) § 23 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.
39) § 15 odst. 2 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb.
40) § 3 odst. 1 vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné
    službě, ve znění vyhlášky č. 175/1995 Sb. 

                      Vnější havarijní plán

                              § 26

       Vnější havarijní plán se zpracovává
a) pro jaderné zařízení nebo  pracoviště s velmi významným zdrojem
   ionizujícího záření podle § 27, nebo
b) pro objekty a zařízení,41) u  kterých je možnost vzniku závažné
   havárie42)    způsobené    nebezpečnými    chemickými   látkami
   a přípravky43) podle zvláštního právního předpisu.26), 44)
------------------------------------------------------------------
26) Vyhláška  č. 8/2000  Sb., kterou  se stanoví  zásady hodnocení
    rizik   závažné   havárie,    rozsah   a   způsob   zpracování
    bezpečnostního     programu    prevence     závažné    havárie
    a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu,
    zpracování podkladů  pro stanovení zóny  havarijního plánování
    a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob
    informací  určených  veřejnosti  a  postup  při  zabezpečování
    informování veřejnosti v zóně havarijního plánování.
41) § 2 písm. d) a e) zákona č. 353/1999 Sb.
42) § 2 písm. f) zákona č. 353/1999 Sb.
43) §  2  písm.  b)  zákona  č.  353/1999 Sb.
44) Vyhláška  č.  383/2000  Sb.,  kterou  se  stanoví  zásady  pro
    stanovení  zóny  havarijního  plánovaní   a  rozsah  a  způsob
    vypracování vnějšího  havarijního plánu pro  havárie způsobené
    vybranými nebezpečnými chemickými látkami a přípravky. 

                              § 27

            Vnější havarijní plán jaderného zařízení
            nebo pracoviště s velmi významným zdrojem
                       ionizujícího záření

       (1)   Vnější   havarijní   plán   jaderného  zařízení  nebo
pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření (dále jen
"vnější havarijní plán") zpracovává hasičský záchranný sbor kraje,
v jehož územním obvodu se nachází jaderné zařízení nebo pracoviště
s velmi  významným zdrojem  ionizujícího záření,45)  u kterého  je
stanovena zóna havarijního plánování.46)

      (2) Pokud zóna havarijního  plánování zasahuje na území více
krajů,  zpracují příslušné  hasičské záchranné  sbory těchto krajů
dílčí části  vnějšího havarijního plánu pro  příslušnou část území
svého  kraje  (dále  jen  "dílčí  část")  a  předají je hasičskému
záchrannému sboru kraje, v jehož územním obvodu se nachází jaderné
zařízení  nebo pracoviště  s velmi  významným zdrojem ionizujícího
záření  se  stanovenou  zónou   havarijního  plánování  (dále  jen
"koordinující hasičský záchranný sbor").

       (3) Koordinující hasičský  záchranný sbor sjednocuje postup
příslušných  hasičských  záchranných  sborů  krajů  při zpracování
dílčích  částí vnějšího  havarijního plánu,  navrhuje a projednává
jeho  změny,  sestavuje  vnější  havarijní  plán  pro  celou  zónu
havarijního  plánování,   projednává  jej  s   držitelem  povolení
k jednotlivým    činnostem   (dále    jen   "držitel    povolení")
a s dotčenými ústředními správními úřady.

       (4) Zpracování  vnějšího havarijního plánu  nebo jeho dílčí
části  vychází  z  podkladů  žadatele  o  povolení  k  jednotlivým
činnostem  (dále jen  "žadatel  o  povolení") a  držitele povolení
podle   zvláštního   právního   předpisu47)   a  dílčích  podkladů
připravených příslušnými okresními úřady,48) složkami a obcemi.

       (5) Způsob zpracování vnějšího  havarijního plánu je uveden
v příloze č. 2.

       (6)  Projednání  vnějšího  havarijního  plánu  s  dotčenými
obcemi  a  dotčenými  správními  úřady  ve  svém  správním  obvodu
zabezpečuje  příslušný  hasičský  záchranný  sbor  kraje. Případné
spory  při jeho  projednání řeší  hejtman kraje,  který koordinuje
přípravu na řešení mimořádných událostí  v kraji.49)

       (7)  Koordinující  hasičský  záchranný  sbor  nebo hasičský
záchranný  sbor  kraje,  který  zpracoval  vnější  havarijní plán,
zajistí  předání  výtisku   vnějšího  havarijního  plánu  žadateli
o povolení  nebo držiteli  povolení, ministerstvu,  Státnímu úřadu
pro jadernou  bezpečnost a hasičským  záchranným sborům krajů,  do
jejichž  územního  obvodu  zasahuje  zóna  havarijního  plánování.
Stejným  způsobem  obdrží  dotčené  složky,  dotčené správní úřady
s krajskou nebo okresní působností a dotčené obce příslušné výpisy
z vnějšího havarijního plánu, které jsou potřebné pro rozpracování
těchto výpisů k jejich činnosti při vzniku mimořádných událostí.

       (8) Jedno  vyhotovení vnějšího havarijního  plánu se ukládá
jako součást  krizového plánu kraje pro  jednání bezpečnostní rady
kraje  a  krizového  štábu  kraje,  další  vyhotovení se ukládá na
operačním  a   informačním  středisku  kraje  a   také  na  územně
příslušném  operačním a  informačním  středisku,  pokud se  v jeho
územním  obvodu  nachází   zóna  havarijního  plánování  jaderného
zařízení  nebo pracoviště  s velmi  významným zdrojem ionizujícího
záření.

       (9) Jestliže zóna  havarijního plánování jaderného zařízení
nebo  pracoviště  s  velmi  významným  zdrojem ionizujícího záření
nepřesahuje  do území  jiného okresu,  ukládá se  jedno vyhotovení
vnějšího havarijního plánu jako součást krizového plánu okresu pro
jednání bezpečnostní  rady okresu a krizového  štábu okresu. Další
vyhotovení se ukládá na  územně příslušném operačním a informačním
středisku.
------------------------------------------------------------------
45) § 2  písm.  c)  zákona  č.  18/1997  Sb.,  o mírovém využívání
    jaderné   energie  a   ionizujícího  záření   (atomový  zákon)
    a o změně a doplnění některých zákonů.
46) § 2 písm. m) a § 3 odst. 2 písm. f) zákona č. 18/1997 Sb.
    § 1 odst. 1 nařízení vlády  č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního
    plánování.
47) § 13 a 19 zákona č. 18/1997 Sb.
48) § 12 odst. 2 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb.
49) § 11 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb. 

                              § 28

       (1)  Havarijní  plán  okresu  a  vnější  havarijní  plán se
zpracovávají a  předávají vždy v  listinné a elektronické  podobě;
výpisy  z  těchto  plánů  mohou   být  zpracovány  a  předány  jen
v elektronické podobě.

       (2) Vnější havarijní plán  se prověřuje minimálně jedenkrát
za 3 roky cvičením.50)

       (3) Dojde-li ke změně, která  má dopad na obsah havarijního
plánu okresu a vnějšího  havarijního plánu, provádí se bezodkladně
jejich aktualizace.

       (4)  Ucelené  samostatné  části  havarijního  plánu okresu,
vnějšího  havarijního  plánu  a  výpisy  z  nich, které neobsahují
zvláštní    skutečnosti,20)    utajované    skutečnosti21)    nebo
skutečnosti,  na  které  se  nevztahuje povinnost mlčenlivosti,51)
mohou  být   zveřejňovány,  pokud  to   umožňuje  zvláštní  právní
předpis.52)
------------------------------------------------------------------
20) § 27 krizového  zákona.
21) § 3 zákona č. 148/1998  Sb., o ochraně utajovaných skutečností
    a změně některých zákonů.
50) § 10 odst. 2  písm. a), § 12 odst.  2 písm. i) a §  17 odst. 3
    zákona č. 239/2000 Sb.
51) Například  § 19  odst. 1  zákona č.  238/2000 Sb., o Hasičském
    záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.
52) § 2  odst. 3,  § 9  a 11  zákona č.  106/1999 Sb., o svobodném
    přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona
    č. 159/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb. 

                           ČÁST ŠESTÁ
                ZÁSADY ZPŮSOBU KRIZOVÉ KOMUNIKACE
           A SPOJENÍ V INTEGROVANÉM ZÁCHRANNÉM SYSTÉMU

                              § 29

                Zásady způsobu krizové komunikace

       (1) Krizová komunikace v integrovaném záchranném systému je
organizována pro potřebu  jednotlivých úrovní koordinace uvedených
v §  2 mezi  složkami, ministerstvy,  jinými ústředními  správními
úřady, správními  úřady s krajskou nebo  okresní působností a mezi
obcemi  (dále  jen  "subjekty  krizové  komunikace")  a  u každého
z těchto subjektů.

       (2) Ke krizové komunikaci slouží
a) účelová  telekomunikační  síť  ministerstva,  která zabezpečuje
   hlasovou   a   datovou    komunikaci   a   připojení   hromadné
   radiokomunikační sítě integrovaného záchranného systému,
b) hromadná radiokomunikační síť integrovaného záchranného systému
   provozovaná  ministerstvem  a  její  využití  k běžnému provozu
   složek jako  jediného radiokomunikačního prostředku  se používá
   tam, kde  byl ukončen přechod  z radiokomunikačních technologií
   do hromadné sítě,
c) veřejná pevná telekomunikační síť,  ve které je spojení jištěno
   v rámci regulačních opatření uplatněním přednostního spojení,
d) veřejná  mobilní  telekomunikační  síť,  ve  které  je  spojení
   jištěno  v rámci  regulačních opatření  uplatněním přednostního
   spojení,
e) prostředky mobilní  telekomunikační sítě vyčleněné  k zajištění
   spojení orgánů krizového řízení a obcí,
f) záložní  rádiová  síť  v  přímém  režimu  na  určeném kmitočtu,
   případně v režimu umožňujícím propojení,
g) spojky nebo  vytvořená rádiová síť pro  tranzitní přenos zpráv,
   které se použijí při selhání všech technologií, nebo
h) mobilní telekomunikační sítě a  zařízení, jejichž nasazení může
   povolit   velitel   zásahu   nebo   územně  příslušné  operační
   a informační  středisko  při  nedostatečné  kapacitě standardně
   používaných spojovacích prostředků.

       (3) Pokud  je to možné, zabezpečuje  se v telekomunikačních
sítích  podle odstavce  2 písm.  a) až  e) identifikace účastnické
stanice volajícího. 

                              § 30

      Organizace spojení v integrovaném záchranném systému

      (1)   Vzájemné  spojení   subjektů  krizové   komunikace  se
zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. a) až c) nebo písm. e).

       (2) Spojení mezi  složkami v místě zásahu a  z místa zásahu
na operační a informační středisko se zabezpečuje podle § 29 odst.
2 písm. b) a  d). Nelze-li postupovat podle věty  prvé, spojení se
zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. c) a písm. e) až h).

       (3) Spojení mezi operačními  středisky základních složek se
zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. a) až e). Nelze-li postupovat
podle věty prvé,  je zabezpečeno spojení podle §  29 odst. 2 písm.
f) nebo g) tak, aby bylo vzájemně na sobě nezávislé.

       (4)  Spojení   mezi  operačním  a   informačním  střediskem
a operačními  středisky,  dispečinky   nebo  pracovišti  ostatních
složek se zabezpečuje podle § 29 odst.  2 písm. c) a d) a případně
po schválení ministerstvem také podle § 29 odst. 2 písm. a) a b).

       (5)  Organizaci  spojení  pro  zajištění vlastních činností
složky provádí každá složka samostatně. 

                           ČÁST SEDMÁ
                      ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

                              § 31

                      Zrušovací ustanovení

     Zrušuje  se  vyhláška  č.  25/2000  Sb.,  kterou  se  stanoví
podrobnosti  ke  zpracování  havarijního  plánu  okresu a vnějšího
havarijního plánu. 

                              § 32

                            Účinnost

       Tato vyhláška  nabývá účinnosti dnem  vyhlášení, s výjimkou
ustanovení § 25, 27 a 28, která nabývají účinnosti dnem 30. června
2002.

                            Ministr:
                        Mgr. Gross v. r. 

  

                              Příl.1

           Způsob zpracování havarijního plánu okresu

       (1) Havarijní plán okresu se člení na
A. informační část,
B. operativní část, a
C. plány konkrétních činností.

       (2)  Havarijní  plán   okresu  obsahuje  textové  dokumenty
doplněné  grafickou   dokumentací,  kterou  tvoří   mapy,1)  grafy
a schémata.
------------------------------------------------------------------
1) Nařízení vlády  č. 116/1995 Sb.,  kterým se stanoví  geodetické
   referenční systémy,  státní mapová díla závazná  na celém území
   státu a zásady jejich používání.

A. Informační část

  (1) Charakteristiku okresu tvoří část
a) geografická,
b) demografická,
c) klimatická, a
d) popis infrastruktury.

       (2)  Pro jednotlivé  druhy mimořádných  událostí se  uvedou
skutečnosti  zjištěné  analýzou  vzniku  mimořádných  událostí, ve
které se uvede
a) místo možného výskytu,
b) pravděpodobnost výskytu,
c) rozsah a ohrožení v závislosti na čase a dalších podmínkách,
d) seznam  dotčených obcí  včetně přehledu  počtu jejich  obyvatel
   a seznam dotčených  právnických osob a  podnikajících fyzických
   osob zahrnutých do havarijního plánu,2)
d) ohrožení obyvatelstva,
e) předpokládané škody,
f) předpokládané následky vyvolané mimořádnou událostí,
g) zásady pro provedení záchranných a likvidačních prací,
i) předpokládané   množství   sil   a   prostředků  pro  záchranné
   a likvidační práce,
j) popis příslušné části (ke konkrétnímu druhu mimořádné události)
   struktury  organizace  havarijní  připravenosti  okresu, včetně
   uvedení působnosti složek,
j) popis využitelné části (ke  konkrétnímu druhu a místu mimořádné
   události)  systému  vyrozumění  a  varování  v rámci organizace
   záchranných a likvidačních prací a ochrany obyvatelstva, a
k) možnosti  asanace předpokládaných  následků mimořádné  události
   s uvedením  odpovědnosti za  provedení jednotlivých  asanačních
   opatření.

       (3) Při  možnosti výskytu jednoho  druhu mimořádné události
na více místech  území okresu a za obdobných  místních podmínek se
podrobně popíše  nejvíce nebezpečná varianta;  u ostatních variant
se uvedou pouze odlišnosti a specifika.

       (4) Provede se výčet  mimořádných událostí, které přesahují
hranice okresu nebo mohou vzniknout na území okresu anebo se mohou
šířit z jiných okresů.
------------------------------------------------------------------
2) § 23 odst. 1 zákona č.  239/2000 Sb., o integrovaném záchranném
   systému a o změně některých zákonů.

B. Operativní část

       (1) Síly  a prostředky pro záchranné  a likvidační práce se
uvedou jen  tehdy, pokud nejsou  zahrnuty v poplachových  plánech,
s ohledem  na pomoc  vyžadovanou podle  § 20  odst. 1  a 2 zákona,
přičemž  poplachový plán  okresu  se  přiloží k  havarijnímu plánu
okresu s těmito údaji:
a) pomoc poskytovaná sousedním okresům zahrnuje
    1. mimořádné   události,  při   nichž  bude   pomoc  zpravidla
       realizována,
    2. síly a prostředky určené k pomoci,
    3. způsob povolání sil a prostředků určených k pomoci a jejich
       zapojení do záchranných a likvidačních prací, a
    4. odpovědnost za vyslání,
b) pomoc, která může být poskytnuta ze sousedních okresů, zahrnuje
    1. mimořádné   události,  při   nichž  bude   zpravidla  pomoc
       vyžadována,
    2. síly a prostředky určené k pomoci,
    3. způsob povolání sil a prostředků určených k pomoci a jejich
       zapojení do záchranných a likvidačních prací, a
    4. odpovědnost za vyslání,
c)  pomoc,  která  může  být  poskytnuta  z  krajské  a celostátní
    úrovně, zahrnuje
    1. mimořádné   události,  při   nichž  bude   zpravidla  pomoc
       vyžadována,
    2. síly a prostředky určené k pomoci,
    3. způsob povolání sil a prostředků určených k pomoci a jejich
       zapojení do záchranných a likvidačních prací, a
    4. odpovědnost za vyslání.

       (2)  Vyrozumění o  mimořádné události,  spojení, komunikace
a předávání  informací  veřejnosti;  v  nich  se  uvádí jen obecné
informace  o použitých  organizačních a  technických systémech pro
předávání  informací  podle  §  29  s  odkazy na plány konkrétních
činností.  Popis  informování  a  přípravy  veřejnosti  pro případ
mimořádných   situací  obsahuje   také  informace   o  zpracovaném
a každoročně udržovaném programu pro  vzdělávání, výchovu a výcvik
veřejnosti, varovné  signály, plánované zkoušky  varovných systémů
apod.

       (3)  Monitoring,  v  něm  se  uvede  místo umístění, způsob
provozování  měřicích míst,  vyhodnocování a  využívání naměřených
hodnot pro potřeby
a) zjišťování mimořádné události,
b) ochrany obyvatelstva,
c) hydrometeorologické situace, a
d) znečištění životního prostředí.

       (4) Havarijní informační systém zahrnuje způsob
a) provozování, a
b) využití při mimořádné události.

       (5)   Asanace  jednotlivých   druhů  mimořádných   událostí
obsahuje
a) odpovědnost za provedení asanace,
b) druhy asanace a složky provádějící asanaci,
c) skládky a spalovny nebezpečných látek, a
d) dozor nad asanačními pracemi.

C. Druhy plánů konkrétních činností

       (1) Plán vyrozumění obsahuje způsob
a) předání prvotní informace o mimořádné události,
b) povolání ostatních složek,
c) informování přednosty okresního úřadu a krizového štábu, a
d) podávání  informací  o   mimořádné  události  krajskému  úřadu,
   sousedním  okresním úřadům,  ostatním dotčeným  správním úřadům
   a obcím.

       (2)   Traumatologický  plán   obsahuje  způsob  zabezpečení
zdravotnických opatření postiženým osobám.

       (3) Plán varování obyvatelstva obsahuje
a) komunikační plán a prostředky pro varování obyvatelstva,
b) způsob varování obyvatelstva o možném nebezpečí,
c) druhy varovných signálů a jejich význam,
d) způsob předání informací o nutné činnosti obyvatelstva,
e) způsob informování o ukončení ohrožení, a
f) rozdělení odpovědnosti za provedení varování obyvatelstva.

       (4) Plán ukrytí obyvatelstva obsahuje
a) zásady zabezpečení ukrytí,
b) přehled úkrytů na území okresu podle jejich typu, a
c) odpovědnost za provedení ukrytí obyvatelstva.

       (5) Plán individuální ochrany obyvatelstva obsahuje
a) prostředky individuální ochrany, včetně improvizovaných,
b) místa uskladnění prostředků individuální ochrany,
c) systém výdeje prostředků pro individuální ochranu,
d) systém zpětného přebírání  prostředků pro individuální ochranu,
   a
e) rozdělení   odpovědnosti  za   provedení  individuální  ochrany
   obyvatelstva.

       (6) Plán evakuace obyvatelstva obsahuje

a) zásady provádění evakuace,
b) předpokládané počty evakuovaných osob,
c) zabezpečení evakuace,
d) evakuační trasy,
e) přehled míst ubytování,
f) řízení evakuace, a
g) rozdělení odpovědnosti za provedení evakuace obyvatelstva.

       (7) Plán nouzového přežití obyvatelstva obsahuje
a) nouzové ubytování,
b) nouzové zásobování základními potravinami,
c) nouzové zdroje pitné vody,
d) nouzové zásobování pitnou vodou,
e) nouzové základní služby obyvatelstvu,
f) nouzové dodávky energií,
g) organizování humanitární pomoci, a
h) rozdělení  odpovědnosti  za   provedení  opatření  pro  nouzové
   přežití obyvatelstva.

       (8)  Povodňový plán  okresu obsahuje  náležitosti stanovené
zvláštním právním předpisem.3)

       (9)  Plán ochrany  území  pod  vybranými vodními  díly před
zvláštními povodněmi obsahuje
a) kategorie  vodních  děl  a  analýzu  nebezpečí  vzniku zvláštní
   povodně,
b) rozsah  a účinek  zvláštní povodně  na území  pod vodním  dílem
   včetně grafického znázornění,
c) činnost příslušných orgánů a obcí, a
d) kritéria vyhlášení krizového stavu pro území postižené zvláštní
   povodní.

       (10) Plán mimořádných veterinárních opatření obsahuje
a) přehled připravených mimořádných veterinárních opatření,
b) způsob jejich provádění,
c) síly a prostředky k zabezpečení,
d) rozdělení odpovědnosti za provedení veterinárních opatření, a
e) pohotovostní plán pro případ výskytu nebezpečných nákaz.

       (11) Plán veřejného pořádku a bezpečnosti obsahuje
a) způsob jeho zabezpečení, a
b) rozdělení  odpovědnosti   za  provedení  opatření   na  ochranu
   veřejného pořádku a bezpečnosti.

       (12) Plán ochrany kulturních památek obsahuje
a) přehled kulturních movitých a nemovitých památek,
b) způsob zabezpečení jejich ochrany před účinky havárií, a
c) rozdělení odpovědnosti za provedení ochrany kulturních památek.

       (13)   Plán  hygienických   a  protiepidemických   opatření
obsahuje
a) přehled připravených hygienicko epidemiologických opatření,
b) způsob jejich provádění,
c) síly a prostředky k jejich zabezpečení, a
d) rozdělení  odpovědnosti za  provedení plánovaných  hygienických
   a protiepidemických opatření.

       (14) Plán komunikace s  veřejností a sdělovacími prostředky
obsahuje
a) přehled spojení na sdělovací prostředky,
b) texty nebo nahrávky televizních a rozhlasových varovných relací,
c) frekvence vysílání rozhlasových stanic,
d) způsob ověření průniku varovných relací,
e) náhradní systémy pro informování veřejnosti,
f) popis reakce obyvatelstva na varovné zprávy, a
g) organizační a materiální zabezpečení tiskového střediska.
------------------------------------------------------------------
3) § 4 nařízení vlády č. 100/1999 Sb., o ochraně před povodněmi. 

                              Příl.2

          Způsob zpracování vnějšího havarijního plánu


       (1)  Pro  potřeby  řešení  radiační  havárie  je území zóny
havarijního  plánování  rozděleno  na  středový  prostor  a  na 16
pravidelných výsečí,  které se nazývají  sektory. V závislosti  na
směru  šíření radioaktivních  látek a  na výsledcích  monitorování
jsou  v  sektorech  uplatňována  opatření  vyplývající  z vnějšího
havarijního  plánu.  V  okolí  jaderného  zařízení nebo pracoviště
s velmi významným zdrojem ionizujícího  záření je středový prostor
(zpravidla kruhový), ve kterém jsou uplatňována příslušná a předem
stanovená opatření bez ohledu  na směr šíření radioaktivních látek
a bez  ohledu na  výsledky monitorování  radiační situace.  Přesný
průběh hranic sektorů a  středového prostoru se přizpůsobí místním
územním a demografickým poměrům.

       (2) Ochranná  opatření se plánují  formou plánů konkrétních
činností  pro   příslušné  sektory  zóny   havarijního  plánování.
Vymezení velikosti zóny havarijního  plánování stanoví Státní úřad
pro jadernou bezpečnost1) na základě návrhu držitele povolení.2)

       (3)  Vnější havarijní  plán obsahuje  textovou a  grafickou
část.  Textová  část  obsahuje  údaje  informačního a operativního
charakteru  a plány  konkrétních činností.  Grafická část obsahuje
mapy,3)  grafy,  schémata,  rozmístění  sil  a prostředků, způsoby
vedení  záchranných a  likvidačních prací,  směry možnosti  šíření
radioaktivních látek při radiační havárii apod.

       (4) Vnější havarijní plán se člení na
A. informační část,
B. operativní část, a
C. plány konkrétních činností.
------------------------------------------------------------------
1) § 3 odst. 2 písm. f) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání
   jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon).
2) § 17 odst. 3 zákona č. 18/1997 Sb.
   § 1  nařízení   vlády  č.  11/1999  Sb.,   o  zóně  havarijního
   plánování.
3) Nařízení vlády  č. 116/1995 Sb.,  kterým se stanoví  geodetické
   referenční systémy,  státní mapová díla závazná  na celém území
   státu a zásady jejich používání.


A. Informační část

       (1) Informační část obsahuje
a) obecnou  charakteristiku  jaderného  zařízení  nebo  pracoviště
   s velmi významným zdrojem ionizujícího záření,
b) charakteristiku   území,  zejména   po  stránce   demografické,
   geografické, klimatické, a popis infrastruktury na území,
c) seznam obcí včetně přehledu počtu obyvatel a seznam právnických
   a podnikajících fyzických osob, které jsou zahrnuty do vnějšího
   havarijního plánu,2)
d) výsledky  analýz  možných  radiačních  havárií a radiologických
   následků na obyvatelstvo, zvířata a životní prostředí,
e) systém   klasifikace   radiačních   havárií   podle   vnitřního
   havarijního plánu,
f) požadavky  na  ochranu  obyvatelstva  a  životního prostředí ve
   vztahu k zásahovým  úrovním při radiační havárii,4)
g) popis  struktury  organizace  havarijní  připravenosti  v  zóně
   havarijního plánování  včetně uvedení kompetencí  jejích složek
   k provádění potřebných činností, a
h) popis systému  vyrozumění a varování,  který obsahuje vazby  na
   držitele  povolení  a  předávání  informací  v rámci organizace
   havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování.

       (2)  Ke  zpracování  částí  uvedených  v  odstavci  1 písm.
b)  a c)  se využijí   havarijní plány  okresů v  zóně havarijního
plánování.
------------------------------------------------------------------
2) § 17 odst. 3 zákona č. 18/1997 Sb.
   § 1  nařízení   vlády  č.  11/1999  Sb.,   o  zóně  havarijního
   plánování.
4) §  64  až  66  vyhlášky  č.  184/1997  Sb.,  o  požadavcích  na
   zajištění radiační ochrany.

B. Operativní část

       (1)  Operativní část  udává přehled  připravených opatření,
která jsou prováděna  po vyrozumění o podezření na  vznik nebo při
potvrzení  vzniku  radiační  havárie  držitelem povolení. Hasičský
záchranný  sbor  kraje  rozpracovává  řešení jednotlivých opatření
v závislosti na  předpokládanou radiační situaci  a její očekávané
časové posloupnosti. Provedení  jednotlivých opatření se zajišťuje
podle plánů  konkrétních činností v  závislosti na způsobu  šíření
radiační havárie.

       (2) Operativní část obsahuje
a) úkoly dotčených správních úřadů, obcí a složek,
b) způsob koordinace řešení radiační havárie,
c) kritéria pro vyhlášení odpovídajících krizových stavů, jestliže
   vnější  havarijní   plán  k  řešení   radiační  havárie  zjevně
   nepostačuje,
d) způsob  zabezpečení  informačních  toků  při  řízení  likvidace
   následků radiační havárie, a
e) zásady činnosti při rozšíření  nebo možnosti rozšíření následků
   radiační havárie  mimo zónu havarijního  plánování a spolupráce
   dotčených správních úřadů a obcí.

       (3) Operativní část dále  obsahuje formy, způsoby a postupy
při   poskytování  informací   obyvatelstvu  v   zóně  havarijního
plánování o
a) charakteru možného ohrožení,
b) plánovaných opatřeních na ochranu obyvatelstva, a
c) skutečném   ohrožení   obyvatelstva   a   následně  přijímaných
   opatřeních k ochraně obyvatelstva.

C. Plány konkrétních činností

       (1)  Plán vyrozumění,  kterým se  rozumí neprodlené předání
informace o mimořádné události, obsahuje
a) jména  osob a  názvy  institucí,  adresy a  způsoby kontaktního
   spojení na
   1. operační  a   informační  střediska  a   operační  střediska
      základních složek působící na území kraje, případně okresu,
   2. příslušné pracovníky krajského, případně okresního úřadu,
   3. příslušné pracovníky ostatních složek,
   4. další  krajské, případně  okresní úřady  v zóně  havarijního
      plánování  a operační  střediska na  jejich území,  případně
      další  krajské   nebo  okresní  úřady   dotčené  plánovanými
      opatřeními,
   5. další dotčené územní správní úřady a obce,
   6. dotčené   ústřední  správní   úřady  a   operační  střediska
      s celostátní působností,
b) výpis ze systému vyrozumění zabezpečovaného držitelem povolení,
   a
c) činnost  každé  zasahující   složky  a  příslušných  pracovníků
   krajských  úřadů, okresních  úřadů  a  obcí, kterou  provádí po
   vyrozumění (například vyhlášení poplachu, zabezpečení svozu).

       (2)  Plán varování  obyvatelstva, který  vychází z podkladů
o varování zabezpečovaném držitelem povolení, obsahuje
a) hlavní  způsob  varování  obyvatelstva  včetně popisu činnosti,
   kterou má obyvatelstvo po varování vykonat, a
b) náhradní způsob varování obyvatelstva.

       (3) Plán záchranných a likvidačních prací obsahuje
a) potřebu předurčených  sil a prostředků, která  vychází z územně
   příslušného poplachového plánu,
b) seznam  složek určených  k plnění  úkolů při  radiační havárii,
   radiační  nehodě  nebo  jiné  mimořádné  události  na  jaderném
   zařízení nebo pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího
   záření,
c) způsob vyrozumění a povolání těchto složek,
d) vybavenost ochrannými a technickými prostředky,
e) předurčenost  k  plnění  konkrétních  úkolů  včetně konkrétního
   možného nasazení,
f) pravděpodobnou lokalitu jejich nasazení,
g) trasu příjezdu a odjezdu složek,
h) způsob řízení zásahu,
i) maximální  dobu nasazení  složek v  místě zásahu  s ohledem  na
   ohrožení zdraví sil,
j) materiální, technické a zdravotnické zabezpečení složek, a
k) způsob provádění dekontaminace a dozimetrické kontroly.

       (4) Plán ukrytí obyvatelstva, které je zavedeno za podmínek
stanovených zvláštním právním předpisem,5) obsahuje
a) zásady  a  způsoby  vhodného  ukrytí  osob  v  zóně havarijního
   plánování, to je počet ukrytých osob v bydlišti, zaměstnání, ve
   školských, zdravotnických a v dalších zařízeních, a
b) zásady pro chování obyvatelstva při ukrytí.

       (5) Plán  jodové profylaxe, která je  prováděna za podmínek
stanovených   zvláštním   právním   předpisem,6)   obsahuje  počty
profylaktik,   způsoby   distribuce,   obměny   a  použití  jodové
profylaxe.

       (6)  Plán evakuace  osob,  která  je prováděna  za podmínek
stanovených  zvláštním  právním  předpisem,7)  se  připravuje  pro
středový  prostor i  pro  další  části zóny  havarijního plánování
v sektorech  pro 16  variant směru  větru (v  osách výsečí).  Plán
evakuace obsahuje
a) seznam sil a prostředků, které zabezpečí evakuaci,
b) způsob jejich vyrozumění, vybavení, přípravy a povolání,
c) počty osob k evakuaci a místa, odkud a kam budou evakuovány,
d) systém řízení hromadné evakuace a samovolné evakuace,
e) popis evakuačního zavazadla,
f) systém evidence evakuovaných osob,
g) evakuační trasy a jejich zabezpečení,
h) systém  monitorování evakuovaných  osob včetně dekontaminačních
   stanovišť, a
i) přehled nouzového ubytování evakuovaných  osob a způsoby jejich
   zásobování.

       (7) Plán individuální ochrany osob obsahuje
a) možnosti   a   způsob    použití   improvizovaných   prostředků
   individuální ochrany,
b) přehled  prostředků  ochrany   obyvatelstva  (pokud  se  jejich
   použití předpokládá),
c) místa uložení těchto prostředků a způsob jejich distribuce,
d) způsob použití a likvidace použitých prostředků.

       (8) Plán dekontaminace obsahuje
a) seznam stanovišť a objektů pro provedení dekontaminace,
b) způsob   provedení  dekontaminace   osob,  objektů,  dopravních
   a jiných prostředků a území v zóně havarijního plánování,
c) síly a  prostředky pro dekontaminaci,  způsob jejich vyrozumění
   a nasazení,
d) způsob radiační kontroly po provedení dekontaminace, a
e) způsob zabezpečení náhradního oblečení pro kontaminované osoby.

       (9)  Plán  monitorování  obsahuje  způsoby  předávání zpráv
o výsledcích  monitorování z  radiační a  monitorovací sítě  České
republiky a od držitele povolení.

       (10) Plán regulace pohybu osob obsahuje
a) stanovení hranic uzavřeného prostoru,
b) určení vstupních a výstupních míst,
c) způsob regulace pohybu osob,
d) síly  a   prostředky  pro  zabezpečení   regulace  pohybu  osob
   a vozidel,  jejich   vyrozumění,  nasazení  a   odpovědnost  za
   provedení úkolů, a
e) úkoly při regulaci pohybu osob a vozidel.

       (11)   Traumatologický  plán,   který  zabezpečuje   způsob
odborného lékařského vyšetření a lékařské péče, obsahuje
a) zásady a postupy při realizaci zdravotnické pomoci obyvatelstvu
   nebo jednotlivým osobám a osobám, které zabezpečují opatření ke
   snížení ozáření nebo které  provádějí záchranné práce, jež byly
   v souvislosti  s  radiační   havárií  ozářeny  (zevní  ozáření,
   vnitřní kontaminace) nebo postiženy kombinací polytraumat, a
b) způsob  zabezpečení zdravotnické  pomoci evakuovanému, případně
   ukrytému obyvatelstvu.

       (12)  Veterinární  plán  opatření  k  ochraně hospodářských
zvířat při radiační havárii obsahuje
a) počty a umístění hospodářských zvířat,
b) opatření  připravená   pro  jejich  přežití   a  způsob  jejich
   zabezpečení,
c) hospodářské  zvířectvo  určené  k  evakuaci,  jeho počty, trasy
   přesunu,  způsoby  jeho  ošetřování  a  místa  jeho  následného
   umístění,
d) způsoby veterinárního třídění a dekontaminace zvířat, a
e) opatření  vůči  hospodářskému   zvířectvu  zasaženému  radiační
   havárií včetně likvidace uhynulých zvířat.

       (13)  Plán regulace  distribuce a  požívání potravin, krmiv
a vody obsahuje
a) způsoby kontroly znečištění potravin, krmiv a vody radionuklidy,
b) způsob vydání pokynu k regulaci,
c) varianty možné regulace,
d) způsob likvidace potravin a krmiv znečištěných radionuklidy, a
e) způsob  zajištění  a   distribuce  nezávadných  potravin,  vody
   a krmiv.

       (14)  Plán  opatření  při  úmrtí  osob  v  zamořené oblasti
obsahuje způsob
a) vyhledání zemřelých osob a jejich identifikace,
b) zacházení  s  kontaminovanými  tělesnými  pozůstatky  zemřelých
   osob, a
c) pohřbení osob.

       (15)  Plán   zajištění  veřejného  pořádku   a  bezpečnosti
obsahuje způsoby  jejich zabezpečení a  činnost příslušných orgánů
a obcí.

       (16) Plán komunikace s  veřejností a sdělovacími prostředky
obsahuje
a) přehled spojení na kontaktní osoby sdělovacích prostředků,
b) texty  nebo  nahrávky   televizních  a  rozhlasových  varovných
   relací,
c) frekvence a náhradní frekvence rozhlasových stanic,
d) způsob ověření průniku varovných relací,
e) náhradní systémy pro informování veřejnosti,
f) popis reakce obyvatelstva na varovné zprávy, a
g) organizační a materiální zabezpečení tiskového střediska.
------------------------------------------------------------------
5) § 65 vyhlášky č. 184/1997 Sb.
6) § 64 a 65 vyhlášky č. 184/1997 Sb.
7) § 64 odst. 1 vyhlášky č. 184/1997 Sb.